5 knih roku 2019

Když jsem se tak ohlédla za svým seznamem přečtených knih v roce 2019 a procházela v hlavě jednotlivé knihy, přemýšlela jsem, které z nich bych vypíchla jako těch TOP pět, které stály opravdu za to. A někdy v tu chvíli se zrodil i nápad na tenhle článek. S myšlenkou oživit blog jsem si pohrávala už nějakou dobu, dokonce jsem před pár týdny udělala nový design a přesunula blog na WordPress, takže proč to vlastně neodpálit právě tímto článkem 🙂

Po několika letech neaktivity jsem taky v průběhu podzimu aktualizovala svou Databázi knih a doplnila přečtené knihy a inspiraci na to, co se chystám číst, tak pokud i vy chcete načerpat nějaké nápady, můžete mě tam najít 😉

Knihy nejsou nijak seřazené podle oblíbenosti, je to jen výběr toho nejlepšího, co jsem během loňského roku přečetla a k čemu se určitě budu chtít někdy vrátit.

Nebude asi překvapením, když začnu svým oblíbeným britským autorem žijícím se svým manželem na Slovensku a to Robertem Bryndzou. Robertovi vyšly v roce 2019 v České republice hned dvě knihy pod záštitou nakladatelství Cosmopolis a já nemůžu jinak, než je sem zařadit obě dvě.

Smrtící tajnosti jsou zatím nejnověji vydaným, již šestým dílem v sérii s Erikou Fosterovou. Doslova jsem hltala všechny tyto knihy a právě ta první, Dívka v ledu, u mě odstartovala nadšení pro detektivky a thrillery, protože do té doby jsem je zrovna nemusela a raději četla něco jiného. Přitom teď je to úplně obráceně, ve většině případů čtu právě thrillery a výjimečně něco jiného 🙂

Mladá tanečnice burlesky je zabita přímo na prahu vlastního domu, vypadá to, že se stala obětí nebezpečného útočníka, který napadá lidi skrytý pod plynovou maskou. Jenže byla skutečně obětí?

Já pořád nechápu, jak to ten Robert dělá, protože jeho knihy jsou neuvěřitelně čtivé. Dělá mi problém se od nich byť i na chvíli odtrhnout a musím číst, dokud nedočtu. Píše srozumitelně, jasně, případ pomalu odkrývá spolu se čtenáři a to mě ta to tak baví. Jeho kniha je pro mě vždycky sázka na jistotu.

Druhou knihu, kterou sem od Roberta zařadím je jeho nejnovější dílo a vůbec čerstvá novinka – Kanibal z Nine Elms, která vyšla i jako audiokniha. Nemůžu si pomoct, ale hrozně se mi líbí ten název Nine Elms. Zní to hezky, libozvučně, i když kniha je sama o sobě celkem brutální. Je to úplně nová série s novou hlavní hrdinkou Kate Marshallovou. Kate je u policie čerstvý nováček a hned hledá sériového vraha, který své ženské oběti pokouše a brutálně zabije. Nedaří se jí ho dopadnout a do toho ji ještě motá hlavu fešný šéf, s kterým se nejednou zapletla. A pak, souhra náhod odkryje celou pravdu. Ale to je teprve začátek.

Asi se mi ještě nikdy nestalo, aby mi nějaký autor na pár prvních stránkách tak vyrazil dech svým příběhem v knize a Robertovi se to povedlo dokonce natolik, že jsem se k jisté části po dočtení knihy znovu vrátila, abych se přesvědčila, že se to opravdu stalo 😀 U této knihy mě moc bavilo to, že to není „jen“ thriller, ale je v něm něco osobního, část života Kate, který nemá s policií nic společného. A možná právě to se mi tak líbilo.

Pojďme se ale podívat trochu dál, i když u stejného žánru zůstaneme. Pokud mě sledujete na Instagramu, nemohly vám uniknout knihy britské autorky Angely Marsons, která si dokonce své první dvě knihy vydala na své vlastní náklady. Řeč ale bude o sérii s Kim Stone a pokud jste tohle jméno ještě neslyšeli, tak doporučuji se na její knihy podívat, jelikož jsou skvělé. Nakonec jsem se rozhodla tu neodkazovat na žádnou jednu konkrétní, protože všechny její knihy se mi líbily a vždy jev zhltnu během několika málo hodin. První dvě, Němý křik a Ďábelské hry, se mi líbily asi trochu méně, než ty ostatní, ale přesto byly dobré a čtivé. Zatím v této sérii vyšlo osm knih, přičemž nejnovější je ta s názvem Skryté karty, která vyšla teprve v prosinci. Brzy se na ní také chystám!

Kim to také nemá v životě lehké, protlouká se jím sama, protože její mladší bratr ji zemřel v dětství v náručí a to zapříčiněním své vlastní matky. Tohle pohnuté dětství se odráží v příbězích a postupně se odkrývají další části ze života Kim, což mě opět velmi baví. Mám ráda, když kniha není jen o dopadení vraha, ale když je v ní něco víc.

A konečně se dostáváme na poslední dvě knihy. Někteří z vás už možná tuší 🙂 Když jsem si na podzim roku 2018 přečetla knihu Hana, věděla jsem, že se chci podívat i na další knihy této autorky. Ano, řeč je o Aleně Mornštajnové, jejíž knihy vycházejí v nakladatelství Host. Její knihy na sebe nenavazují, takže je můžete číst v takovém pořadí, v jakém jen chcete. Jako velké plus vnímám i to, že její knihy jsou vícegenerační, protože si je můžete přečíst vy, vaše mamka i babička a každá z vás si z knihy vezmete něco jiného.

První knihou je Slepá mapa. V této knize s jednoduchou a přesto nádhernou obálkou je hned několik příběhů v jednom. Jedna kniha, spoustu generací a ještě víc příběhů z předválečného období, z války, ale i po ní. Překvapilo mě, že i když zde bylo desítky postav, snadno jsem se v nich orientovala a věděla, kdo ke komu patří a co mají za sebou. Paní Mornštajnová prostě umí a její popisy postav jsou skvělé, že se v tom prostě nezamotáte. Když někdo umřel, přišlo mi to hrozně líto, ale pak přišla ještě lepší postava a příběh nenechala vychladnout, naopak, ještě víc to rozproudila. Čtení jsem si moc užívala a jsem si jistá, že i tohle bude kniha, ke které se budu chtít zase někdy vrátit.

Druhou je kniha Tiché roky, která vyšla v dubnu a já už ji měla v den jejího vydání přečtenou 🙂 Čekala jsem na ni skoro půl roku a doslova odpočítávala dny. V knize jsou dvě časové roviny, otec tehdy za komunismu a dcera na přelomu milénia a každá časová osa si jede tu svou a člověk si říká, jak se to vlastně může na konci spojit a kde je ta minulost. A to spojení, to je prostě bomba. Bulela jsem u toho jak malá, hrozně mě ten konec dojal. Dokonale napsané, reálné, uvěřitelné a to je přesně ten typ knihy, co ve vás zanechá hluboké pocity ještě dlouho po jejím dočtení. Hana byla skvělá, ale tohle, to se mi líbilo ještě víc.

Pro tento článek je to vše a budu doufat, že se vám bude můj výběr líbit. Budu ráda, když mi dáte do komentářů vědět vaše top knihy za loňský rok, abych načerpala další inspiraci. Už teď se těším, co rok 2020 přinese za skvělé knihy 🙂