povídání

Jak jsem se podruhé zamilovala aneb značka není mýtus

Když jsem si zakládala před několika lety Instagram @blueberrypinkblog, netušila jsem ještě, co mě čeká. Ne, dnes to nebude o závislosti na Instagramu, ale o lásce k produktům Clinique.
Ráda bych předem upozornila na to, že mi za tento článek nikdo nezaplatil a píšu ho čistě z vlastní vůle a prostě proto, že se s vámi chci podělit o to, jak člověk může změnit názor i po několika letech.
Poprvé jsem se s touto značkou setkala u blogerek a říkala si, že tyhle předražené krémy a drahou dekorativku nepotřebuju, že si vystačím s levnou drogérkou. Říkala jsem to i ve videu Nákupama v Lidlu kariéru neuděláš (klik), ale tak moc jsem se pletla!
V srpnu roku dva patnáct jsem se po několika měsíční masírce nechala zlákat, obětovala tisícovku a objednala si svou první tvářenku od Clinique (ano, to je ta kytičková, co je tak fotogenická!) a přihodila i rtěnku.

Do dnešního dne jsem těch tisícovek obětovala ještě několik. A nelituji ani jediné!
Po první objednávce dekorativky následovala krátce na to další, tam se objevily stejné produkty, jen v jiných odstínech. A právě k této druhé objednávce mě tak nějak podvědomě přesvědčila dárková taštička plná miniatur. Tak že bych konečně zkusila i něco jiného, než rtěnku a tvářenky?
Zkusila.
Do té doby jsem používala jakékoliv krémy na obličej. Bylo jedno, co to je, hlavně, že se „něčím“ namažu, protože mazat se je prostě in, i když to nefunguje.  Neřešila jsem péči, zajímala mě jen dekorativka. Hlavně vypadat hezky navenek, však „vevnitř“ to nějak zaplácnu.
S každým dalším novým namazáním krémem Moisture Surge Extended Thirst Relief jsem se jen utvrzovala v tom, že potřebuji plné balení. Druhý dopotřebovaný vzorek tohoto krému mě donutil ho koupit, protože po jiném krému jsem sáhnout nehodlala.

A do toho přišla výhra v soutěži od Tety z Prahy na Instagramu. Celá sada péče od Clinique. Splněný sen. Nebylo cesty zpátky, Clinique mě lapil do svých sítí a doufám, že jen tak nepustí.
Netroufám si tvrdit, že jsem toho od této značky vyzkoušela spoustu, to vůbec, stále mám co prozkoumávat. Ale budu tvrdit, a za tím si stojím, že každý další produkt mi jen ukazuje lepší a lepší vlastnosti a že jejich cena není jen platba za značku na obalu, ale především za ten vymakaný obsah, byť i miniaturního kelímku.
Protože tyhle věci prostě fungují.
Když jsem si pořídila první tvářenku Cheek pop, nutila jsem se používat všechny ostatní. Protože žádná se jí nevyrovnala. Nakonec to dopadlo tak, že jsem si koupila další kytičkové tvářenky a všechny ostatní vyhodila, protože prostě nechci nic jiného. 
Když potřebuji, aby mi rtěnka vydržela víc než půl minuty do napití, sáhnu po Pop Lip. Protože vím, že se na ni mohu spolehnout a že když se mnou na party přijde, tak i odejde.

Když jsem se poprvé namazala krémem Moisture Surge, bylo to jak dotek hedvábí. A když jsem po několika dnech viděla, jak je moje pleť prozářená, vyhlazenější a svěží, věděla jsem, že tohle je prostě ONO.

Těchto „když“ bych tu mohla vyjmenovat několik a věřím, že další budou jen a jen přibývat.
Tento článek není a neměl být recenzí, je to jen můj pohled a shrnutí toho, jak jsem dospěla k názoru, že drahé věci mají své opodstatnění. Než padnou tyto dotazy, tak je zodpovím – ne, nebudu si od teď kupovat jen drahé věci, ne, nezanevřu na drogerku. Zkusím toho i spoustu nového. Ale tohle jsou produkty, ke kterým se budu vracet, protože v ně mám důvěru.
Nechte se zlákat. Někdy to opravdu stojí za to!

0 komentářů

Napsat komentář: Anonymní Zrušit odpověď na komentář